|
|
Návrh čištění energoplynu mokrou metodou
Musilová, Petra ; Milčák, Pavel (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Zplyňováním biomasy a odpadů je generován nízkovýhřevný plyn, který kromě výhřevných složek obsahuje i řadu znečišťujících látek. Diplomová práce se zabývá právě problematikou znečištění generovaného plynu a jeho čištění. Teoretickou část práce tvoří rešerše popisující proces zplyňování a mapující možné kontaminanty plynu ze zplyňování, jednotlivé druhy čištění, ze kterých je detailněji popsána mokrá vypírka plynu s jednotlivými druhy pracích kapalin. Práce se zabývá i návrhem provozních podmínek pro vypírání a bilancí prací kapaliny. V další části je uveden výpočet pro čistící trať. Cílem výpočtu je určit délku trubky, kterým je znečištěný plyn ze zplyňovacího reaktoru dopravován k filtru tuhých znečišťujících látek a následně k mokré pračce. Klíčovým aspektem při výpočtu délky byla vstupní teplota a výstupní teplota plynu určená vlastnostmi filtru. Dále je uveden výpočet přímo pro pračku plynu, kde bylo třeba zjistit konečnou teplotu kapaliny po průchodu plynu pračkou, aby bylo možné vhodně navrhnout případné chlazení nebo ohřev lázně. Pro experimentální účel je odebírán surový plyn vzniklý zplyňováním biomasy v atmosférickém fluidním zplyňovacím generátoru Biofluid 2. Samotný experiment se zabývá čistotou plynu před a po průchodu filtrem tuhých znečišťujících látek a především mokrou pračkou plynu. Cílem práce je zjistit složení plynu před a po vypírání, složení dehtu odebraného z vyčištěného plynu a plynu nepodléhajícího čištění a z toho složení a koncentrací složek dehtu vyhodnotit účinnost mokrého vypírání.
|
|
|
Čištění energoplynu z biomasy v katalytickém vysokoteplotním filtru
Lisý, Martin ; Skála, Zdeněk (vedoucí práce)
Disertační práce je věnována vývoji horkého dolomitického filtru pro čištění plynu vznikajícího při zplyňování biomasy a odpadů. Cílem je vyčištění plynu hlavně od prachu a dehtu, ale také od sloučenin síry a chlóru, aby ho bylo možné používat v kogeneračních jednotkách se spalovacími motory. To by přispělo k rozvoji zplyňovací technologie při decentralizované výrobě elektrické energie a tepla, zejména při stavbě menších jednotek. Konkrétní cíle práce jsou stanoveny v Kap.2. Od roku 2000 je na VUT v Brně v provozu experimentální fluidní zplyňovací stend Biofluid 100, na kterém je prováděn výzkum zplyňování biomasy a odpadů. Vývoj filtru byl zahájen na základě potřeb a zkušeností, získaných v oblasti zplyňování biomasy a odpadů, během spolupráce VUT v Brně a ATEKO Hradec Králové. K čištění plynu bylo používáno vodní pračky. Tato metoda se však neukázala jako efektivní a vhodná. Na základě těchto poznatků bylo hledáno alternativní řešení. Na základě literární rešerše bylo zvoleno řešení s využitím přírodních katalyzátorů na bázi vápence. První polovina práce obsahuje literární rešerši dané problematiky. Nejprve je stručně uveden historický vývoj a charakteristika zplyňovacího procesu, včetně základního rozdělení zplyňovacích generátorů. Na tuto část navazují kapitoly zabývající se nečistotami obsaženými v plynu. Nejvýraznějšímu polutantu – dehtu – je věnována samostatná kapitola. U dehtu je popsán princip jeho vzniku, rozdělení dehtu a stručná charakteristika jeho vlastností a postupy používané pro jeho odstranění. Na tyto kapitoly navazuje stručný přehled požadavků na kvalitu plynu s ohledem na jeho použití v různých aplikacích, s důrazem na kogenerační jednotky. Druhá polovina rešeršní části je věnována metodám odstraňování dehtu z plynu se zaměřením na katalytické metody. Jsou zde uvedeny charakteristické vlastnosti dolomitu, popis kalcinace dolomitu a základní, zjednodušený kinetický model štěpení dehtu při použití dolomitu. Na základě poznatků získaných z literární rešerše byly navrženy laboratorní a ověřovací zařízení, na kterých byly testovány vlastnosti dolomitu. Jejich popis, stejně jako popis experimentálního stendu Biofluid 100, na kterém se prováděly experimentální práce, je uveden v úvodu experimentální části. V navazující kapitole je popsán kompletní návrh poloprovozního zařízení horkého katalytického filtru. Následuje obecný postup průběhu experimentálních prací, stručná charakteristika používaného paliva a katalytického materiálu. Závěrečnou část práce tvoří vyhodnocení výsledků experimentů, provedených na poloprovozním zařízení. Největší důraz je kladen na účinnost odstraňování dehtu v závislosti na provozní teplotě, množství náplně a použitém materiálu. Dále je zde uveden vliv těchto parametrů na složení plynu a na energetickou náročnost celého procesu za daných podmínek. Stručně je nastíněna možnost autonomního provozu jednotky bez elektroohřevu. Shrnutí všech důležitých výsledků je uvedeno v závěru, včetně nastínění možností dalšího vývoje horkého dolomitického filtru.
|
|
|
Vliv složení plynu na čištění plynu bariérovým filtrem
Menšíková, Barbora ; Lisý, Martin (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou znečištění generovaného plynu po zplyňovacím procesu a jeho následným čištěním pomocí bariérového filtru. Teoretická část pojednává formou rešerše o procesu zplyňování, vlivech na proces zplyňování, nečistotách v plynu a o čištění plynu se zaměřením na čištění plynu od dehtu. Experimentální část této práce je věnována samotnému zplyňování na zplyňovacím reaktoru s fluidním ložem s cílem otestovat vliv katalyzátoru, kterým byl kalcinovaný dolomit, na složení plynu při proměnných parametrech vodní páry a teploty uvnitř laboratorního filtru.
|
|
|
Testování náplní bariérového filtru pro čištění plynu
Muzikářová, Věra ; Milčák, Pavel (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou znečištění generovaného plynu při zplyňování. Je tvořena ze dvou částí. První část je teoretická, kde je uvedena rešerše popisující průběh zplyňování. Dále je zde uveden přehled nečistot v generovaném plynu a popis metod vhodných pro čištění plynu. Druhá část práce je zaměřena experimentálně, kde se testují různé náplně bariérového filtru při čištění plynu.
|
|
|
Testování náplní bariérového filtru pro čištění plynu
Muzikářová, Věra ; Milčák, Pavel (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou znečištění generovaného plynu při zplyňování. Je tvořena ze dvou částí. První část je teoretická, kde je uvedena rešerše popisující průběh zplyňování. Dále je zde uveden přehled nečistot v generovaném plynu a popis metod vhodných pro čištění plynu. Druhá část práce je zaměřena experimentálně, kde se testují různé náplně bariérového filtru při čištění plynu.
|
|
|
Vliv složení plynu na čištění plynu bariérovým filtrem
Menšíková, Barbora ; Lisý, Martin (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou znečištění generovaného plynu po zplyňovacím procesu a jeho následným čištěním pomocí bariérového filtru. Teoretická část pojednává formou rešerše o procesu zplyňování, vlivech na proces zplyňování, nečistotách v plynu a o čištění plynu se zaměřením na čištění plynu od dehtu. Experimentální část této práce je věnována samotnému zplyňování na zplyňovacím reaktoru s fluidním ložem s cílem otestovat vliv katalyzátoru, kterým byl kalcinovaný dolomit, na složení plynu při proměnných parametrech vodní páry a teploty uvnitř laboratorního filtru.
|
|
|
Návrh čištění energoplynu mokrou metodou
Musilová, Petra ; Milčák, Pavel (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Zplyňováním biomasy a odpadů je generován nízkovýhřevný plyn, který kromě výhřevných složek obsahuje i řadu znečišťujících látek. Diplomová práce se zabývá právě problematikou znečištění generovaného plynu a jeho čištění. Teoretickou část práce tvoří rešerše popisující proces zplyňování a mapující možné kontaminanty plynu ze zplyňování, jednotlivé druhy čištění, ze kterých je detailněji popsána mokrá vypírka plynu s jednotlivými druhy pracích kapalin. Práce se zabývá i návrhem provozních podmínek pro vypírání a bilancí prací kapaliny. V další části je uveden výpočet pro čistící trať. Cílem výpočtu je určit délku trubky, kterým je znečištěný plyn ze zplyňovacího reaktoru dopravován k filtru tuhých znečišťujících látek a následně k mokré pračce. Klíčovým aspektem při výpočtu délky byla vstupní teplota a výstupní teplota plynu určená vlastnostmi filtru. Dále je uveden výpočet přímo pro pračku plynu, kde bylo třeba zjistit konečnou teplotu kapaliny po průchodu plynu pračkou, aby bylo možné vhodně navrhnout případné chlazení nebo ohřev lázně. Pro experimentální účel je odebírán surový plyn vzniklý zplyňováním biomasy v atmosférickém fluidním zplyňovacím generátoru Biofluid 2. Samotný experiment se zabývá čistotou plynu před a po průchodu filtrem tuhých znečišťujících látek a především mokrou pračkou plynu. Cílem práce je zjistit složení plynu před a po vypírání, složení dehtu odebraného z vyčištěného plynu a plynu nepodléhajícího čištění a z toho složení a koncentrací složek dehtu vyhodnotit účinnost mokrého vypírání.
|
|
|
Čištění energoplynu z biomasy v katalytickém vysokoteplotním filtru
Lisý, Martin ; Noskievič, Pavel (oponent) ; Bébar, Ladislav (oponent) ; Kabát, Viktor (oponent) ; Skála, Zdeněk (vedoucí práce)
Disertační práce je věnována vývoji horkého dolomitického filtru pro čištění plynu vznikajícího při zplyňování biomasy a odpadů. Cílem je vyčištění plynu hlavně od prachu a dehtu, ale také od sloučenin síry a chlóru, aby ho bylo možné používat v kogeneračních jednotkách se spalovacími motory. To by přispělo k rozvoji zplyňovací technologie při decentralizované výrobě elektrické energie a tepla, zejména při stavbě menších jednotek. Konkrétní cíle práce jsou stanoveny v Kap.2. Od roku 2000 je na VUT v Brně v provozu experimentální fluidní zplyňovací stend Biofluid 100, na kterém je prováděn výzkum zplyňování biomasy a odpadů. Vývoj filtru byl zahájen na základě potřeb a zkušeností, získaných v oblasti zplyňování biomasy a odpadů, během spolupráce VUT v Brně a ATEKO Hradec Králové. K čištění plynu bylo používáno vodní pračky. Tato metoda se však neukázala jako efektivní a vhodná. Na základě těchto poznatků bylo hledáno alternativní řešení. Na základě literární rešerše bylo zvoleno řešení s využitím přírodních katalyzátorů na bázi vápence. První polovina práce obsahuje literární rešerši dané problematiky. Nejprve je stručně uveden historický vývoj a charakteristika zplyňovacího procesu, včetně základního rozdělení zplyňovacích generátorů. Na tuto část navazují kapitoly zabývající se nečistotami obsaženými v plynu. Nejvýraznějšímu polutantu – dehtu – je věnována samostatná kapitola. U dehtu je popsán princip jeho vzniku, rozdělení dehtu a stručná charakteristika jeho vlastností a postupy používané pro jeho odstranění. Na tyto kapitoly navazuje stručný přehled požadavků na kvalitu plynu s ohledem na jeho použití v různých aplikacích, s důrazem na kogenerační jednotky. Druhá polovina rešeršní části je věnována metodám odstraňování dehtu z plynu se zaměřením na katalytické metody. Jsou zde uvedeny charakteristické vlastnosti dolomitu, popis kalcinace dolomitu a základní, zjednodušený kinetický model štěpení dehtu při použití dolomitu. Na základě poznatků získaných z literární rešerše byly navrženy laboratorní a ověřovací zařízení, na kterých byly testovány vlastnosti dolomitu. Jejich popis, stejně jako popis experimentálního stendu Biofluid 100, na kterém se prováděly experimentální práce, je uveden v úvodu experimentální části. V navazující kapitole je popsán kompletní návrh poloprovozního zařízení horkého katalytického filtru. Následuje obecný postup průběhu experimentálních prací, stručná charakteristika používaného paliva a katalytického materiálu. Závěrečnou část práce tvoří vyhodnocení výsledků experimentů, provedených na poloprovozním zařízení. Největší důraz je kladen na účinnost odstraňování dehtu v závislosti na provozní teplotě, množství náplně a použitém materiálu. Dále je zde uveden vliv těchto parametrů na složení plynu a na energetickou náročnost celého procesu za daných podmínek. Stručně je nastíněna možnost autonomního provozu jednotky bez elektroohřevu. Shrnutí všech důležitých výsledků je uvedeno v závěru, včetně nastínění možností dalšího vývoje horkého dolomitického filtru.
|
|
|
Čištění energoplynu z biomasy v katalytickém vysokoteplotním filtru
Lisý, Martin ; Skála, Zdeněk (vedoucí práce)
Disertační práce je věnována vývoji horkého dolomitického filtru pro čištění plynu vznikajícího při zplyňování biomasy a odpadů. Cílem je vyčištění plynu hlavně od prachu a dehtu, ale také od sloučenin síry a chlóru, aby ho bylo možné používat v kogeneračních jednotkách se spalovacími motory. To by přispělo k rozvoji zplyňovací technologie při decentralizované výrobě elektrické energie a tepla, zejména při stavbě menších jednotek. Konkrétní cíle práce jsou stanoveny v Kap.2. Od roku 2000 je na VUT v Brně v provozu experimentální fluidní zplyňovací stend Biofluid 100, na kterém je prováděn výzkum zplyňování biomasy a odpadů. Vývoj filtru byl zahájen na základě potřeb a zkušeností, získaných v oblasti zplyňování biomasy a odpadů, během spolupráce VUT v Brně a ATEKO Hradec Králové. K čištění plynu bylo používáno vodní pračky. Tato metoda se však neukázala jako efektivní a vhodná. Na základě těchto poznatků bylo hledáno alternativní řešení. Na základě literární rešerše bylo zvoleno řešení s využitím přírodních katalyzátorů na bázi vápence. První polovina práce obsahuje literární rešerši dané problematiky. Nejprve je stručně uveden historický vývoj a charakteristika zplyňovacího procesu, včetně základního rozdělení zplyňovacích generátorů. Na tuto část navazují kapitoly zabývající se nečistotami obsaženými v plynu. Nejvýraznějšímu polutantu – dehtu – je věnována samostatná kapitola. U dehtu je popsán princip jeho vzniku, rozdělení dehtu a stručná charakteristika jeho vlastností a postupy používané pro jeho odstranění. Na tyto kapitoly navazuje stručný přehled požadavků na kvalitu plynu s ohledem na jeho použití v různých aplikacích, s důrazem na kogenerační jednotky. Druhá polovina rešeršní části je věnována metodám odstraňování dehtu z plynu se zaměřením na katalytické metody. Jsou zde uvedeny charakteristické vlastnosti dolomitu, popis kalcinace dolomitu a základní, zjednodušený kinetický model štěpení dehtu při použití dolomitu. Na základě poznatků získaných z literární rešerše byly navrženy laboratorní a ověřovací zařízení, na kterých byly testovány vlastnosti dolomitu. Jejich popis, stejně jako popis experimentálního stendu Biofluid 100, na kterém se prováděly experimentální práce, je uveden v úvodu experimentální části. V navazující kapitole je popsán kompletní návrh poloprovozního zařízení horkého katalytického filtru. Následuje obecný postup průběhu experimentálních prací, stručná charakteristika používaného paliva a katalytického materiálu. Závěrečnou část práce tvoří vyhodnocení výsledků experimentů, provedených na poloprovozním zařízení. Největší důraz je kladen na účinnost odstraňování dehtu v závislosti na provozní teplotě, množství náplně a použitém materiálu. Dále je zde uveden vliv těchto parametrů na složení plynu a na energetickou náročnost celého procesu za daných podmínek. Stručně je nastíněna možnost autonomního provozu jednotky bez elektroohřevu. Shrnutí všech důležitých výsledků je uvedeno v závěru, včetně nastínění možností dalšího vývoje horkého dolomitického filtru.
|
host ::
RSS.